Do smavých očí keře vřískají

v buši lvi řvou

nálada tenká jemně rve ty lvy

jež bezmocně buší do hliněných vrat

za nimiž na podlaze

zoufale lahev leží

co nyní? co nyní?

je-li nutné odcházení veškerých krav

nechoďme dál než na Zbraslav

kde Vladislav - ale to víme

na Staroměstském náměstí plném tupých hlav

jiskra, jediná jiskra vyvane

jako vyvanulý sprej

vinen je čaroděj, který do očí pích

ač cítit to nelze

jenže daleko odtud se už chystá belze

bub

a ten pokálí náměstí i lahev

co tam pořád zoufale leží